Volební program ČSSD pro krajské volby 2012 v Moravskoslezském kraji

Volební program ČSSD pro krajské volby 2012

MOTTO:

Karolina Světlá

„Lidé pochybují o tom, co říkáte, ale uvěří tomu, co děláte“

Preambule

Cílem sociální demokracie v Moravskoslezském kraji v období let 2012 až 2016 je nadále rozvíjet jeden z nejlidnatějších regionů České republiky tak, aby i v dalších letech patřil k nejdynamičtěji se vyvíjejícím krajům a zároveň aby se ekonomická úroveň přiblížila průměrné úrovni v České republice a v Evropské unii.

Jsme připraveni pokračovat ve snaze, aby byl Moravskoslezský kraj čím dál lepším místem k životu, k práci i odpočinku. Proto se zaměříme na všechny oblasti rozvoje kraje, které pak ve svém výsledku pozitivně ovlivňují životy obyvatel celého regionu.

Jak toho chceme dosáhnout, popisujeme v dalších bodech tohoto dokumentu.

Ekonomika, regionální rozvoj a evropské fondy

Odpovědné rozpočtové hospodaření – zadlužení kraje udržíme minimálně na stávající bezpečné úrovni

Naší prioritou bude hospodařit i nadále s finančními prostředky kraje tak, abychom kraj nezadlužovali a neohrožovali tím zajištění veřejných služeb pro naše občany ve zdravotnictví, dopravní obslužnosti, školství či sociální oblasti.

Máme na co navázat:

To, že to umíme, jsme dokázali i ve volebním období 2008 až 2012. Svědčí o tom přesná čísla o hospodaření kraje: Ke konci roku 2011 dosáhla jeho celková zadluženost výše 1,472 miliardy korun. Aktuálně, k 26. 6. 2012, se zadluženost kraje snížila na 1,398 miliardy korun, což je jen o 216 milionů více než tomu bylo v roce 2008, tedy na počátku volebního období. Pokud však z aktuální celkové dlužné částky odečteme prostředky ve výši 253 milionů, které má kraj půjčeny pouze krátkodobě, a to na předfinancování evropských akcí a které následně dostane proplaceny, dosahuje zadlužení výše 1,145 miliard korun oproti 1,182 miliardy v roce 2008, v němž jsme kraj přebírali od ODS. A to vše v situaci, kdy rozpočtové příjmy kraje od roku 2008 poklesly díky Topolánkovým, Nečasovým a Kalouskovým reformám o více než 1,8 miliard korun. Přesto byly na investice, rekonstrukce a opravy majetku kraje v roce 2011 vynaloženy téměř 2 miliardy korun. V letošním roce by to mělo být až 3,7 miliardy korun. Moravskoslezský kraj se tak řadí mezi nejlépe hospodařící kraje v ČR a díky tomu získal mezinárodní ratingové hodnocení na úrovni A2 se stabilním výhledem.

Podpora ekonomického růstu jakožto východiska pro zvyšování ekonomické a životní úrovně kraje

Moravskoslezský kraj se v posledních letech velmi dynamicky rozvíjí, přesto však stále patří mezi regiony s nižší ekonomickou úrovní. Naším cílem je Moravskoslezský kraj z hlediska ekonomické úrovně co možná nejvíce přiblížit průměrné ekonomické úrovni České republiky a Evropské unie.

Zatímco v současnosti je ekonomická úroveň kraje na cca 85 % úrovně České republiky, rádi bychom docílili toho, že se v roce 2016 budeme pohybovat mezi 93 až 95 %, což by odpovídalo cca 75 % ekonomické úrovně v EU.

Jaké vidíme hlavní příčiny tohoto zaostávání? Je to především nízká zaměstnanost v našem kraji, která je o téměř pět procent nižší, než v rámci ČR. Zásadním opatřením k podpoře růstu ekonomické a životní úrovně v kraji jsou tedy jednoznačně aktivity vedoucí k poklesu nezaměstnanosti.

I nadále hodláme podporovat aktivity Centra mezinárodního obchodu, které za podpory Moravskoslezského kraje zřídila moravskoslezská hospodářská komora. Chceme tak zlepšit exportní výkonnost místních malých a středních firem a jejich zapojení do mezinárodního obchodu, což je důležitý předpoklad jejich konkurenceschopnosti. Nezbytné je také vytvořit podmínky pro příchod investorů k ekonomickým činnostem s vysokou přidanou hodnotou.

Aktivní přístup při řešení nezaměstnanosti v kraji, jakožto jednoho z nejzávažnějších problémů – naším cílem je docílit takové nezaměstnanosti, která by odpovídala průměrné míře v ČR

Jak už jsme uvedli, patří Moravskoslezský kraj dlouhodobě k těm regionům ČR, které vykazují vysokou míru nezaměstnanosti. Navíc se zde nacházejí okresy Bruntál a Karviná s velmi vysokou nezaměstnaností dosahující až 18 %.

Přestože hlavní nástroje, a to i finanční, k řešení tohoto problému náleží vládě ČR, nezříkáme se tímto odpovědnosti za jeho řešení. Jako zásadní vidíme vytváření dlouhodobě udržitelných nových pracovních míst v kombinaci s vytvořením efektivního vzdělávacího systému v kraji. Chceme totiž, aby mladí lidé byli připravováni na svou budoucí profesi adekvátním způsobem a v souladu s potřebami trhu práce.

Za poměrně rychlé a efektivní považujeme vytváření nových průmyslových zón. V současném období tedy dokončíme připravovanou průmyslovou zónu Nad Barborou v Karviné, včetně jejího obsazení investory, kteří realizující takové činnosti, jež nebudou zatěžovat životní prostředí v této části regionu. Tato zóna je schopna vygenerovat až 3000 nových přímých pracovních míst pro karvinský region.

Za důležitou považujeme také podporu nově vznikajících inovativních malých a středních podniků. Za tímto účelem zřídíme Fond mikropůjček pro tyto podniky. I nadále budeme preferovat společný postup v řešení nezaměstnanosti na území kraje ve spolupráci se zástupci hospodářské komory, odborů, úřadů práce, měst a obcí či dalších institucí, a to na půdě Moravskoslezského paktu zaměstnanosti a krajské tripartity.

Aktivně budeme pomáhat s obsazením investory v průmyslových zónách v Bruntále a Rýmařově.

Máme na co navázat:

Možnosti kraje, jak tuto situaci řešit, jsou v porovnání s možnostmi vlády ČR velmi omezené. Ekonomická situace a některé neuvážené až chaotické škrty vlády ve všech oblastech situaci jen zhoršují. Přesto máme velmi dobrou zkušenost s průmyslovými zónami, které našemu kraji přinesly tisíce nových pracovních míst. I přes rezervovaný postoj pravicových vlád z posledních let k podpoře těchto aktivit, včetně investičních pobídek, připravujeme novou průmyslovou zónu v oblasti Nad Barborou na Karvinsku. (Stejně tak podporujeme aktivity Ostravy a Krnova při přípravě průmyslových zón na jejich území.) Již dva roky se však snažíme s vládou dohodnout na spolufinancování její přípravy, a to z peněz, které byly ušetřeny v rámci realizace průmyslové zóny Nošovice. Jedná se o finanční prostředky, které vláda již jednou tyto aktivity Moravskoslezského kraje schválila, a bylo by nesprávné, pokud by byly využity jinak. Věříme, že tento náš požadavek bude vyslyšen.

Také ve spolupráci se zaměstnavateli a úřady práce připravujeme koordinované projekty, které by měly pomoci řešit nezaměstnanost v našem regionu a je možné je spolufinancovat z prostředků Evropské unie. Tyto aktivity se koordinují v rámci Moravskoslezského paktu zaměstnanosti. Takto se nám již společnými silami podařilo získat okolo 420 milionů korun. Nedostatek finančních prostředků ze státních zdrojů například v investiční oblasti, který v posledních letech nejvíce dopadá na stavebnictví, v němž je velké množství pracovních míst, se Moravskoslezský kraj snaží vynahradit realizací investičních projektů spolufinancovaných ze zdrojů EU. V letošním roce by na tyto akce směřovat měly až 3 miliardy korun z krajského rozpočtu. Je to jediná možnost kraje, jak pomoci stavebnictví a udržet přidružené profese alespoň částečně v chodu.

Rovnoměrný rozvoj kraje považujeme za základ jeho prosperity

V rámci Moravskoslezského kraje však přetrvávají i rozdíly mezi jednotlivými mikroregiony. Za důležitou proto považujeme také soustředěnou podporu hospodářsky znevýhodněných oblastí kraje, jako je např. Osoblažsko, Krnovsko, Karvinsko, Vítkovsko, Jablunkovsko, Rýmařovsko apod.

Podpora malých obcí a měst v oblasti jejich investičních aktivit

Chceme pomáhat malým obcím, kterým se často nedostává finančních prostředků na investice do základní infrastruktury, tedy do škol, školek, chodníků, osvětlení či místních komunikací. I nadále tak budeme uplatňovat promyšlenou dotační politiku vůči těmto obcím.

Máme na co navázat

Finanční zdroje na tuto podporu se v letech, kdy v čele kraje stojí sociální demokracie,  oproti období, kdy kraj řídila ODS, mnohonásobně zvýšily. A to i přesto, že výrazně poklesly příjmy krajského rozpočtu. Za období let 2005–2008 byly malým obcím a městům poskytnuty dotace na tyto aktivity v celkové výši blížící se 250 milionům korun, v letech 2009–2012 je tato částka o téměř 100 miliónů vyšší. Navíc byl vytvořen dotační titul na podporu absorpční kapacity, v jehož rámci kraj podpořil obce do 10 000 obyvatel ve financování projektů získaných z Evropské unie v posledních čtyřech letech dalšími více než 200 miliony korun.

Podpora vědy, výzkumu a inovací v Moravskoslezském kraji, včetně rozvoje jejich infrastruktury a zázemí.

Pro zvýšení konkurenceschopnosti jednotlivých podniků i celé ekonomiky Moravskoslezského kraje je nezbytné stavět na produkci inovativních produktů s vysokou přidanou hodnotou, které jsou schopné obstát v konkurenčním boji. Za tímto účelem považujeme za nezbytné aktivně podporovat (nejen za finančního přispění Evropské unie) nově se vytvářející či vytvořená špičková centra aplikovaného výzkumu (jako je např. IT4Innovations), ale také již existující univerzitní pracoviště a vysoké školy na území našeho kraje. Cílem je podpořit jak základní výzkum, tak především výzkum aplikovaný a ten pak dále rozvíjet na základě úzké spolupráce univerzit a podnikového sektoru.

Máme na co navázat:

V roce 2008 bylo na podporu vědy a výzkumu z krajského rozpočtu vynaloženo cca 6 milionů korun. V roce 2009 to bylo téměř 40 milionů, a to vzhledem k cca 19,6 milionu korun, které kraj vyplatil jakožto dotaci vysokým školám na přípravu projektů do Operačního programu VaVpI. Ty pak přitáhly z tohoto operačního programu téměř 3 miliardy korun na nová výzkumná centra a další 3 miliardy na rozvoj vysokého školství. V roce 2010 a 2011 šlo z krajského rozpočtu do vědy a výzkumu cca 25 milionů korun, v letošním roce se předpokládá stejná částka.

Podpora mladých vědecko-výzkumných pracovníků a talentovaných studentů

Kvalitní vědu a výzkum nelze realizovat bez adekvátního personálního zázemí. Proto budeme pokračovat ve stipendijní podpoře talentovaných studentů, doktorandů a mladých vědeckých pracovníků, kteří se rozhodnou pro studium či vědecké aktivity na některé z univerzit a vysokých škol v našem kraji. Chceme tak přispět i k tomu, aby mladí, kvalifikovaní a talentovaní lidé zůstávali v našem regionu a svými znalosti přispěli k jeho dalšímu rozvoji.

Máme na co navázat:

Na podporu těchto aktivit bylo v minulých třech letech vynaloženo něco přes 5 milionů korun.

Podpora malých a středních podniků

Malé a střední podniky jsou v Moravskoslezském kraji významným zaměstnavatelem. Velmi dobře si uvědomujeme jejich význam z hlediska dalšího rozvoje kraje, ale také jejich omezené možnosti a s nimi související nerovné postavení v konkurenci velkých firem.

Proto budeme podporovat veškeré aktivity vedoucí k vytváření nových, především inovačních firem, aktivity malých a středních firem v oblasti inovací, a tím i zvyšování jejich konkurenceschopnosti. V neposlední řadě budeme podporovat také jejich exportní aktivity. Vznik nových inovativních firem budeme podporovat z nově zřízeného Fondu mikropůjček.

I nadále budeme podporovat tzv. inovační vouchery, které kraj zřídil v roce 2010 a jimiž přispívá firmám na realizaci potřebných vědecko-výzkumných aktivit, které si tyto firmy zadávají u univerzit, vysokých škol a výzkumných ústavů působících na území kraje.

Máme na co navázat:

Kraj do inovačních voucherů za 3 roky jejich existence vložil cca 34 milionů korun a tyto finanční prostředky vyvolaly soukromé investice do vědy a výzkumu ve výši přes 20 milionů korun. Realizovaly je především vysoké školy na území kraje.

Budeme také nadále podporovat Centrum mezinárodního obchodu při Krajské hospodářské komoře, které pomáhá především malým a středním podnikům z našeho regionu při pronikání na zahraniční trhy.

Smysluplné využití brownfieldů pro další rozvoj regionu

Na území Moravskoslezského kraje se skoro na každém kroku setkáváme s pozůstatky ukončených průmyslových činností, a to ať již v podobě opuštěných chátrajících budov či zanedbaných pozemků. Tyto tzv. brownfieldy rozhodně nepřispívají k dobré image našeho kraje, zároveň však mají i nezanedbatelný rozvojový potenciál, pokud se najde vhodný způsob jejich využití. Tyto plochy a budovy se dají využít k dalším podnikatelským aktivitám či vytváření průmyslových zón.

Kraj není vlastníkem brownfieldů, bude však podporovat města a obce ve snaze o jejich smysluplné využití (např. hledáním vhodných investorů prostřednictvím podpory měst a obcí na investičních veletrzích, apod.). Kromě toho se bude snažit napomáhat i soukromým subjektům, které brownfieldy vlastní, při jejich revitalizaci a oživení, a to např. prostřednictvím nástroje návratného financování Jessica. Moravskoslezský kraj tento nástroj vytvořil jako první region v České republice a sedmnáctý v rámci EU, aby tak finančně podporoval projekty v oblasti řešení brownfieldů na území kraje. Počáteční finanční dotace pro tento nástroj je 500 milionů korun a první výzvy by se měly objevit již v tomto roce. Tento nástroj budeme i nadále rozvíjet a využívat k podpoře řešení tohoto závažného problému našeho kraje a jeho dalšího rozvoje.

Efektivní čerpání finančních prostředků ze zdrojů Evropské unie

Finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie mohou i do budoucna významným způsobem přispívat k rozvoji regionu. Z tohoto důvodu je velmi důležité se dobře připravit na programovací období let 2014–2020.

Jsme přesvědčeni, že stávající regionální operační programy jsou mnohem lépe a efektivně spravovány než operační programy řízené ministerstvy. Proto budeme v rámci příprav nového programovacího období striktně hájit decentralizovaný přístup k řízení strukturální pomoci EU a zachování regionálních operačních programů.

Zasadíme se o to, aby kraj úspěšně a efektivně vyčerpal veškeré finanční prostředky, které má k dispozici do konce roku 2013. Nemůžeme si dovolit luxus, aby náš region jakékoliv unijní finanční prostředky vracel!

Stejně jako dosud budeme věnovat významnou pozornost čerpání finančních prostředků z unie, aby Moravskoslezský kraj jako instituce a příjemce dotací i nadále čerpal ze zdrojů EU největší objem nabízených finančních prostředků ze všech krajů.

Máme na co navázat:

Oproti roku 2008 jsme dosáhli významného zlepšení v čerpání evropských finančních prostředků. Zatímco na konci zmiňovaného roku 2008 se na něm náš kraj podílel pouze 9,4 procenta, za poslední necelé tři roky se zlepšil o 3,4 procentního bodu. Tím se významně přiblížil k naplnění cíle, který jsme si stanovili pro konec roku 2013, kdy také končí aktuální programovací období. Tento cíl spočíval ve 14 až 15procentním podílu kraje na celkovém čerpání těchto zdrojů vyhrazených pro Českou republiku. Cílem je dostat do regionu 90–100 miliard korun, k dnešnímu dni to je již okolo 70 miliard. Samotný Moravskoslezský kraj, jakožto instituce, která má také možnost žádat o finanční prostředky ze strukturálních fondů, této možnosti intenzivně využívá. Jak vyplývá z nedávno uveřejněné analýzy ministerstva pro místní rozvoj, je v současnosti nejaktivnějším ze všech krajů v ČR, pokud jde o předkládání projektů a v objemu již nasmlouvaných finančních prostředků z tematických operačních programů si vede taktéž nejlépe. Peníze, které kraj takto získal, už byly využity např. na zateplení škol, v sociální oblasti či na podporu vzdělávání. Celkem má Moravskoslezský kraj jako instituce nasmlouvány projekty v celkovém objemu 8 miliard korun a v současné chvíli se jich realizuje za téměř 5 miliard, přičemž spolufinancování kraje je v průměru 25 %.

Podpora rozvoje spolupráce se sousedními regiony

Velký důraz klademe i na dobré sousedské vztahy, a to nejen v rámci ČR, ale i se zahraničními partnery. V současné době připravujeme spolu se Žilinským krajem, Slezským vojvodstvím a Opolským vojvodstvím projekt vytvoření Evropského seskupení územní spolupráce (ESÚS), v jehož rámci budou kraje úzce kooperovat v celé řadě oblastí, jako je rozvoj infrastruktury, podpora cestovního ruchu, krizový management, ekologické aktivity a samozřejmě úzká spolupráce a koordinace při čerpání finančních prostředků, které těmto regionům nabízí Evropská unie.

 

Životní prostředí

Otázka znečištění životního prostředí a jeho ochrany v našem kraji patří mezi dlouhodobé priority ČSSD. Naším cílem je dosáhnout zlepšení životního prostředí systematickými a účinnými opatřeními na lokální, regionální i mezinárodní úrovni. Moravskoslezský kraj je postižen mnoha starými ekologickými zátěžemi způsobenými těžkým průmyslem, a především je regionem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Tento stav je způsoben vysokou koncentrací těžkého průmyslu, který je navázán na těžbu černého uhlí, hustě zastavěnou částí daného území s typicky slezskou zástavbou, hustou dopravní infrastrukturou a v neposlední řadě přírodními meteorologickými a geomorfologickými podmínkami Hornoslezské pánve. Oproti jiným částem Evropy častější inverzní charakter počasí zejména v zimních měsících způsobuje špatný rozptyl znečišťujících látek ze všech typů zdrojů, kterých je zde více než toto území „unese”.

Ochrana ovzduší

Zpřísňování emisních limitů a podmínek v integrovaných povoleních

Důležitým nástrojem v oblasti snižování emisí z průmyslových a energetických zdrojů jsou integrovaná povolení. Pomocí tohoto nástroje krajský úřad zpřísňuje podmínky provozu a emisní limity na úroveň nejlepších dostupných technik (BAT). Důkazem je jednoznačný trend zpřísněných emisních limitů za poslední roky u většiny významných průmyslových podniků v kraji. Oproti jiným státům EU jsou veřejně přístupné jak na webových stránkách kraje (http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/temata/ippc/default.htm), tak i v internetové prezentaci ministerstva (http://www.mzp.cz/ippc).

Jako příklad můžeme uvést zdroje znečišťování ovzduší ve společnosti ArcelorMittal Ostrava, a.s. Pro všechny operace (cca 30 zdrojů) při výrobě koksu, kde vznikají prašné částice, krajský úřad snížil emisní limit v některých případech o více než 50 %. Pokud jde na příklad o výrazně prašné vytlačování koksu, platil ještě v roce 2009 emisní limit pro prach ve výši 100 mg/m3, od roku 2010 byl zpřísněn na hodnotu 50 mg/m3 a od roku 2013 bude platit limit ve výši 20 mg/m3. Obdobně při manipulaci s uhlím a koksem byl emisní limit zpřísněn ze 100 mg/m3 na současnou hodnotu 30 mg/m3.

Krajský úřad rovněž výrazně zpřísnil emisní stropy u nejprašnější výroby aglomerátu, a to jak v případě společnosti ArcelorMittal Ostrava, a.s., tak i pro obdobnou technologii firmy Třinecké železárny, a.s. Integrované povolení pro aglomeraci v Ostravě povolovalo do konce roku 2011 vypouštět maximálně 850 tun prachu, zatímco od 1. 1. 2012 je to už jen 450 tun. V Třinci mohla aglomerace do konce roku 2010 vypouštět maximálně 1000 tun prachu, od 1. 1. 2011 už jen 500 tun a od 1. 1. 2013 to bude jen 400 tun prachu. U obdobného závodu v Polsku (aglomerace Dabrowie Górniczej) je povolené maximální množství vypouštěných emisí prachu z takového provozu řádově vyšší. Konkrétně je v polském integrovaném povolení pro aglomeraci povoleno vypouštět až 3584 tun prachu ročně.

Polské zdroje znečišťování ovzduší – budeme prosazovat společné podmínky provozu především pro průmysl na obou stranách hranice

 

Díky iniciativě kraje a nad rámec celostátní legislativy byla dále zpracována deklarace porozumění v oblasti ochrany ovzduší v Moravskoslezském kraji pro zdroje uvedené jak v ústředním, tak v krajském regulačním řádu. Principem této deklarace je posunutí doby regulace (30 případů za zimní sezónu 2010/2011) už do tzv. fáze upozornění (64 případů za zimní sezónu 2010/2011), což prakticky znamená, že provozovatelé vyjmenovaných zdrojů začnou regulovat ještě před vyhlášením smogové situace a tím napomůžou snížit negativní důsledky jejího průběhu. Krajský úřad Moravskoslezského kraje ověřil, že firmy, které deklaraci podepsaly (ArcelorMittal Ostrava, a.s.; OKK Koksovny, a.s.; Evraz Vítkovice Steel, a.s.; Dalkia Česká republika, a.s.; ŽDB Group, a.s.), uvedená vybraná opatření schválená pro regulaci skutečně realizují již při vyhlášení signálu upozornění a tím se z těchto provozů již v tomto stádiu dostalo do ovzduší denně o cca 20 až 25 % méně prachu než jim ukládala česká legislativa.

Nedochází jen ke zpřísňování emisních limitů a stropů. Krajský úřad rovněž v integrovaných povoleních stanovil podmínky pravidelného čištění komunikací kolem nejvýznamnějších závodů a v oblastech, kde se nejvíce práší, což napomáhá ke snižování fugitivních emisí prachu z daného provozu.

Hodláme postupně provést další revize integrovaných povolení velkých průmyslových a energetických zdrojů a zaměřit se i na další zdroje prachu s ročními emisemi přesahujícími 1 tunu.

Nejpozději do 2 let zakotvíme nové nařízení EK (2012) o tzv. BAT (nejlepší dostupné technice) do všech integrovaných povolení pro průmyslové podniky v kraji.

V oblasti motivačních nástrojů pro občany připravil Moravskoslezský kraj spolu s ministerstvem životního prostředí nový dotační program na podporu výměny stávajících ručně plněných kotlů na tuhá paliva za nové nízkoemisní automatické kotle. Tento program je zaměřen na snížení znečištění ovzduší pocházejícího z malých spalovacích zdrojů, tzv. lokálních topenišť, kde lidé mnohdy topí nekvalitními palivy, nebo dokonce odpady. Tento dotační program Moravskoslezský kraj realizuje jako jediný v ČR.

Dne 1. 2. 2012 byla vyhlášena první pilotní výzva, která ukázala, že o dotační program je velký zájem. Vyhlášení druhé výzvy proběhlo v červnu tohoto roku. Výměna jednoho kotle přispěje ke snížení o cca 100 kg prachu, což při objemu 333 kotlů v první výzvě a 1000 kotlů v druhé výzvě znamená snížení emisí prachu o cca 133 tun.

Budeme pokračovat v dotačním programu zaměřeném na výměnu lokálních topenišť na tuhá paliva

Dalším významným nástrojem kraje jsou opatření, která povedou ke snížení emisí znečišťujících látek u vozového parku ve vlastnictví kraje nebo ke snížení emisí v rámci údržby krajských silnic.  Z moci úřední bohužel nelze jakkoli nařídit soukromým dopravcům ani provozovatelům objektů v soukromém vlastnictví, aby změnili způsob „ekologického chování“, ať již změnou spalovacího zdroje, paliva nebo výměnou vozového parku. Proto kraj v této oblasti začal „sám u sebe“ a vyčlenil ze svého rozpočtu vyšší finanční prostředky na zvýšení četnosti čištění komunikací ve své správě. V roce 2011 rada kraje rozhodla o zvýšení četnosti čištění krajských komunikací ze zákonného požadavku 2x ročně na interval 1x za 14 dnů. To znamenalo zvýšení příspěvku na takto navýšené čištění o 12 milionů korun. V roce 2011 rovněž došlo k nákupu 2 vozidel s pohonem na CNG, což je v souladu s environmentální politikou obměny vozového parku ve vlastnictví kraje.

Budeme prosazovat zvýšenou četnost čištění komunikací, a to nejen v majetku kraje

Předložíme návrh novely zákona o ovzduší s požadavkem, aby prostředky zaplacené průmyslovými podniky za znečištění ovzduší patřily mezi příjmy toho kraje, odkud pocházejí, a aby pomohly kompenzovat v něm způsobené environmentální škody, nikoliv například protikůrovcová opatření na Šumavě

Podpora výstavby vodohospodářské infrastruktury

Kraj každoročně poskytuje obcím finanční prostředky na výstavbu čistíren odpadních vod, kanalizací nebo vodovodů, a to buď jako přímou podporu nebo jako finanční výpomoc při dofinancování státních nebo evropských projektů.

V posledních letech byly do obnovy a výstavby vodohospodářské infrastruktury v Moravskoslezském kraji investovány desítky miliard korun. Kraj podpořil 76 projektů na realizaci staveb vodovodních a kanalizačních řadů a čistíren odpadních vod částkou ve výši téměř 300 milionů korun.

Řada menších obcí neplní závazky plynoucí z evropské směrnice o čištění městských odpadních vod. Nákladnou výstavbu čistíren totiž nejsou schopny zainvestovat z vlastních prostředků. Zavazujeme se proto pokračovat v dotačních titulech určených zejména malým obcím, které povedou k naplnění uvedené směrnice a rovněž tak postupně vyřeší zásobování obyvatelstva pitnou vodou.

Odpadové hospodářství

Za uplynulé období se podařilo zdvojnásobit podíl využitých komunálních odpadů. Kraj se rovněž podílí na rozvoji sběru použitých elektrozařízení. V letech 2009–2011 bylo obcím nově přiděleno 1 595 nádob na oddělený sběr složek papír, plast, sklo, nápojové kartony a kovy (2009 – 323, 2010 – 485, 2011 – 787 ks), v roce 2012 jich má být přiděleno 948 ks. K 31. 12. 2011 se tak na území Moravskoslezského kraje nacházelo 17 563 nádob na tříděný odpad. V rámci společného projektu s firmou Asekol, s.r.o., došlo ke zlepšení úrovně sběru použitých elektrozařízení (údaj se týká drobných elektrozařízení) z 0,06 kg/ob/rok v roce 2008 na 1,58 kg/ob/rok v roce 2010.

Ke zvýšení podílu využívaných odpadů přispěl projekt „Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně obalové složky v Moravskoslezském kraji“, na kterém kraj spolupracuje s autorizovanou obalovou firmou Eko-Kom, a.s. Od roku 2010 se k němu připojil ještě projekt „Rozvoj sběru použitých elektrozařízení“, na kterém se podílí Moravskoslezský kraj a společnost Asekol, s.r.o. Podíl využitých odpadů z celkové produkce komunálních odpadů se tak od roku 2007, kdy činil 20,1 %, zvýšil na hodnotu 43,7 % v roce 2010.

I nadále proto budeme podporovat rozvoj a budování sítě regionálních zařízení pro třídění a zpracování biologicky rozložitelného komunálního odpadu

Budeme prosazovat koncepční řešení vedoucí ke snižování množství komunálního odpadu ukládaného na skládkách

Ekologická výchova

Ekologickou výchovu a osvětu považujeme za základní pilíř kroků vedoucích ke zlepšení stavu životního prostředí. Systematickou prací s dětmi a mládeží, zaměstnanci, zaměstnavateli i širokou veřejností měníme pohled na svět a pozvolna i návyky lidí a vedeme je tak nenásilně k ohleduplnému chování k přírodě. Moravskoslezský kraj je v těchto aktivitách již nyní vzorem pro další regiony i instituce a nadále hodlá podporovat ekologické nevládní organizace i školy, které se věnují ekologické výchově. V neposlední řadě je velmi důležitá i podpora fungování stávajících a vzniku nových ekoporaden.

Krajský úřad se přetváří do zelena. Budeme podporovat udržení environmentálního systému řízení EMAS. Jeho zavedením systému krajský úřad deklaruje, že v rámci své činnosti dbá na ochranu životního prostředí. Jde především o snižování spotřeby energie, kancelářského materiálu a pohonných hmot, o postupnou obměnu vozového parku za vozidla s nízkými emisemi a pohonem na CNG, širší uplatňování ekologických kritérií při nákupech a zadávání veřejných zakázek či o zkvalitnění sběru tříděného odpadu. Krajský úřad Moravskoslezského kraje zavádí systém EMAS jako první a současně prozatím jediný krajský úřad v ČR (v rámci veřejné správy ho využívá pouze ministerstvo životního prostředí a město Chrudim) a je tak vzorem pro další instituce.

Ostatní dotační tituly

Dotace lesního hospodařenípřestože kraj lesy přímo nevlastní, je si vědom jejich celospolečenského významu. Jsme připraveni i nadále poskytovat meziročně částku do 20 milionů korun, která bude rozdělena na základě platného programu podpory.

Podpora včelařství (ročně 2 miliony) – Příspěvek bude i v budoucnu sloužit nejen jako motivace začínajícím včelařům, ale také k obnově a rozšíření zdravých včelstev v kraji.

Doprava, dopravní obslužnost a rozvoj dopravní infrastruktury

Má-li se Moravskoslezský kraj dále rozvíjet směrem k modernímu regionu, a to nejen z pohledu celostátního, ale i celoevropského, nemůže se obejít bez dalšího rozvoje v oblasti dopravy. Budeme pokračovat v investicích, které jsme zahájili, a to ve všech druzích dopravy.

Silnice

Období dopadů hospodářské krize podtrhuje význam investic do dopravní infrastruktury. Silniční a dopravní síť v regionu lze s mírnou nadsázkou srovnat s krevním řečištěm v lidském těle. Kvalitní dopravní propojení je nutnou podmínkou pro rozvoj průmyslu, pro migraci zaměstnanců, přesun surovin k producentům a hotových výrobků při exportu z kraje. Bez kvalitní infrastruktury nelze pomýšlet na dynamický rozvoj regionu. Naším cílem je proto udržet i v následujících létech tempo investic na srovnatelné úrovni s předchozím obdobím.

·Silnice II. a III. tř.

Zavazujeme se proto v příštích 4 letech investovat minimálně 2 miliardy korun z vlastních zdrojů do rekonstrukcí komunikací II. a III. tříd. V příštím volebním období rovněž účelně vyčerpáme veškeré prostředky z ROP, včetně možného posílení z realokovaných finančních prostředků z jiných operačních programů. Již nyní jsme zahájili přípravu na zahájení čerpání financí v dalším plánovacím období EU 2014–2020, včetně zaměření na přeshraniční regionální spolupráci s Žilinským samosprávným krajem a s Katowickým a Opolským vojvodstvím.

Mezi prioritní krajské stavby patří zejména: ul. Bílovecká a Mostní v Ostravě, hranice Olomouckého kraje – Petrovice, Jablunkov-Horní Lomná, Silnice III/46428 Nová Horka – Kunín, okružní křižovatka s MK Anglická v Havířově, okružní křižovatka s III/4848 a MK ul. Horní ve Frenštátě pod Radhoštěm, Třinec, ul. Jablunkovská a 1.máje a Frýdecká, Orlová průtah, Frýdek-Místek – Paskov – Hrabová III/47505, III/4708, Bílovec – hr. Okresu OP, Brušperk – Krmelín, ulice Drátovenská Bohumín I. etapa (nadjezd) a II/449 – Rýmařov- Ondřejov II. stavba.

·Dálnice, silnice 1. třídy a železnice

Možnosti krajů v oblasti investičních aktivit státu jsou velmi omezené. Přesto se aktivním lobbingem, včetně přímé finanční podpory ze strany kraje zaměřené na urychlení přípravy státních investic, podařilo v duchu přijatého „vyhodnocení koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje z r. 2008“ v podstatě dokončit modernizaci páteřní sítě dálnic, silnic I. třídy a železnic (např. dokončení dálnice D1, obchvat Příbora, modernizace II. a III. tranzitního železničního koridoru a rekonstrukce silnice I/48 (R48)). Zároveň byly vytvořeny podmínky pro další přípravu modernizace páteřních komunikací (např. silnice I/11 (E75) Třanovice – Třinec-Bystřice, obchvat Opavy, Krnova).

Naším nejbližším cílem je zařadit silnice v tzv. Slezském kříži do základní a globální sítě TEN-T v rámci EU. Silnice se tak stanou evropskými prioritami a bude možné na ně čerpat finanční zdroje z EU. Zde jsme již započali intenzivní spolupráci s Opolským vojvodstvím, Žilinským krajem a s europoslanci. Věříme, že těmito aktivitami dosáhneme minimálně zahájení výstavby východní části komunikace I/11 směrem na Třinecko a dokončení ostatních staveb tzv. Slezského kříže (Severojižní směr – větev B VI. multimodálního koridoru: trasy dálnice D1 [Bělotín – st. hranice ČR/PR], rychlostní silnice R48 [E462], Západovýchodní směr – komunikace I/57 – Opava, Krnov, st. hranice ČR/Polsko I/68 – Horní Tošanovice, Nebory, I /11 – Opava, Ostrava, Český Těšín, Třinec, st. hranice ČR/SR.)

Bezpečnost dopravy

Kraj se výrazně podílí na dopravní výchově školní mládeže, ať už jde o dopravní soutěže mladých cyklistů, nebo o pravidelnou dopravní výuku na dětských dopravních hřištích, ale spoluorganizuje také soutěže s touto tématikou na akcích pro děti a mládež i pro tělesně, zrakově, sluchově a mentálně postižené. Zároveň zabezpečuje opravy, úpravy a údržbu zařízení dětských dopravních hřišť a konečně zajišťuje a distribuuje také metodické, motivační spotřební materiály. V posledních letech bylo na tyto aktivity vyčleněno cca 10 milionů korun a tyto aktivity budou součásti rozpočtů i v dalších létech.

I nadále budeme pokračovat v programu DSH, který je určen obcím a městům v Moravskoslezském kraji k výstavbě bezpečnostních prvků na silnicích. Jedná se o přechody pro chodce, chodníky a o zlepšení dopravně technického stavu křižovatek pozemních komunikací.

V neposlední řadě Moravskoslezský kraj v posledních dvou letech ve spolupráci se Správou železniční dopravní cesty vytipoval nebezpečné úseky u úrovňových křížení silnic a železnic. Ty budou i za spoluúčasti kraje osazeny novými bezpečnostními prvky. Tuto naši aktivitu hodláme prosazovat i do budoucna.

Veřejná hromadná doprava

Nejvyšší prioritou je zajištění dopravní obslužnosti území kraje veřejnou autobusovou a drážní dopravou. Kraj pro tento účel vyčleňuje ročně cca 1,3 miliardy korun. Na léta 2012–2016 má schválený Plán dopravní obslužnosti území Moravskoslezského kraje, ve kterém se řeší postupné otevírání trhu veřejných služeb v silniční dopravě, další postup integrace linek veřejné dopravy a objem finančních prostředků na kompenzaci ztrát dopravců při plnění závazku veřejné služby.

Samotnou integrací linek veřejné dopravy byla pověřena společnost Koordinátor ODIS, s.r.o. Železniční doprava je v současnosti již integrována plně, v případě autobusových linek pak jde o tři čtvrtiny území kraje, což vede ke zlepšení a zlevňování dopravy pro cestující, kteří využívají veřejnou dopravu pravidelně do škol a do zaměstnání. Dokončení integrace lze předpokládat do konce roku 2013.

Ještě v letošním roce budou nasazena další čtyři vozidla City Elefant na trati Bohumín-Mosty u Jablunkova a vozy typu Regionova na trati Frýdek-Místek – Český Těšín. Tato vozidla byla spolufinancována z ROP. Dojde tak k dalšímu zlepšení kultury a rychlosti cestování. Vozidla jsou bezbariérová a umožní cestování i občanům se sníženou pohyblivostí a orientaci. Tímto bude naplněn jeden z bodů opatření krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením.

Pro zlepšení úrovně, kvality a spolehlivosti veřejné hromadné dopravy budou realizována další opatření. Jedná se především o zavedení celokrajské bezkontaktní čipové karty, která umožní jednoduché placení u všech dopravců včetně Českých drah, dále pak o zřízení centrálního dispečinku. S jeho pomocí bude i autobusová doprava řízena s ohledem na další navazující spojení, čekání na přípoje, případně zajištění náhradní dopravy.

Letiště Leoše Janáčka Ostrava

Rozvoj Letiště Leoše Janáčka Ostrava patří v oblasti dopravní infrastruktury ke stěžejním úkolům vedení Moravskoslezského kraje. V letech 2004–2011 bylo do modernizace a rozšíření letiště investováno přibližně 970 milionů korun, a to z prostředků kraje, případně z evropských finančních zdrojů. Mezi tyto investice patří: rekonstrukce odbavovací plochy v hodnotě 140 milionů korun, stavby a jiná technická infrastruktura celkově za 294 milionů korun (z toho mezi nejvýznamnější akce patří zejména výstavba nové odbavovací haly a rekonstrukce severní stojánky), vybudování Systému přistávacích světel CAT II v hodnotě 125 milionů korun.

V současné době je v provozu jedna pravidelná linka do Prahy – 4x denně. Novinkou je pravidelné spojení 2x týdně do Paříže za přijatelnou cenu, využitelné jak pro eurovíkendy a pro obchodní klientelu, tak pro studenty. Cestujícím z našeho kraje a okolí tak v případě cestování do této destinace odpadne časově náročný přesun na jiná letiště, např. Praha-Ruzyně. Zároveň byly nově zavedeny pravidelné sezónní linky společnosti SmartWings na Mallorcu, řecké ostrovy, Sicílii, Kypr, do Splitu, Antalye a Burgasu, které umožňují cestujícím nejen z našeho kraje samostatný nákup letenek pro cesty na dovolenou. Současně bylo zachováno charterové spojení do destinací Tunis, Egypt, Černá Hora, Řecko a Tel Aviv.

Naším nejbližším cílem je rozšířit letecké spojení do dalších evropských destinací především ve spolupráci s nízkonákladovými dopravci a obnovit spojení Ostrava – Vídeň.

Dalším cílem je dostat LLJO na leteckou mapu Evropy, přičemž 1. krokem je jeho zařazení do transevropské dopravní sítě TEN-T.

V přípravě je výstavba multimodálního a železničního carga. Tyto investice mohou výrazně ovlivnit intenzitu nákladní dopravy v regionu, a tedy i snížení imisí a hluku v obytných zónách. Dle zahraničních zkušeností může intenzita nákladní dopravy klesnout až o 10 %.

Zvláštní pozornost budeme věnovat cargo přepravě a dokončení stavby kolejového napojení, včetně terminálu. Tím dojde k napojení letiště na železnici a ke zlepšení jeho dostupnosti i pro cestující mimo Moravskoslezský kraj. Železniční napojení však bude mít významný vliv také na rozvoj celé průmyslové zóny Mošnov a na veřejnou logistickou zónu.

Vzdělávání, věda, výzkum, mládež, tělovýchova a sport

Vysoké školství, věda a výzkum

Moravskoslezský kraj bude i v budoucnu využívat své průmyslové kapacity, protože právě průmysl dlouhodobě tvoří základ jeho ekonomiky. Nicméně nezbytným předpokladem rozvoje této oblasti v moderní kraj, kde je příjemné žít, bude nejen rozvoj a inovace stávajících kapacit, ale zejména významná orientace na nová odvětví. Je přitom jasné, že moderní průmysl bude založen na vyspělých technologiích, nových aplikacích vědy a výzkumu a na takových technologiích, které přinesou zvyšování kvality života.

Mezi oblasti, které se budou bezesporu rozvíjet, patří informační technologie, biomedicínské technologie, nanotechnologie a nové materiály, efektivní energetické metody, zvyšování bezpečnosti a sociální a kulturní aspekty života v regionu.

Využití těchto oblastí se neobejde bez významného rozvoje vysokoškolských a výzkumných kapacit. Pro potřeby transformace našeho kraje v moderní průmyslový region je nezbytné nejen připravit ve všech zmíněných oborech dostatečný počet vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí, ale také vytvářet podmínky pro to, aby nejkvalitnější absolventi zejména doktorských studií mohli úspěšně pokračovat ve svých výzkumných aktivitách a neodcházeli z tohoto kraje na jiná výzkumná pracoviště.

Je životně důležité v uvedených oblastech zajistit dlouhodobý rozvoj kvalitních výzkumných a vědeckých kapacit na univerzitách v kraji. Výsledkem by mělo být nastavení inovačních procesů umožňujících ekonomické zhodnocení výsledků vědy a výzkumu cestou transferu technologií a podpory nově vznikajících firem. Infrastruktura pro tyto potřeby v dnešní době již převážně existuje, chybí ale kvalitní know-how, lidské zdroje pro jejich využití a stabilní financování umožňující dlouhodobý rozvoj.

K tomuto účelu bude nutné na úrovni Moravskoslezského kraje nejen zvýšit koordinační úlohu regionální vlády s cílem propojit výzkumně vývojové kapacity univerzit s průmyslem a praxí obecně, ale i finančně a materiálně podpořit činnost stávajících a nově vytvářených univerzitních vědeckých a výzkumných center zaměřených do oblastí, které podporují transformační záměry kraje. Tříštit relativně omezené zdroje kraje na podporu drobných inovačních a výzkumných aktivit není nadále efektivní a budoucí podpora se musí prioritně zaměřit na takové klíčové projekty vědy, inovací a transferu technologií, které mají dostatečný potenciál významně přispět k dalšímu rozvoji kraje. Nedílnou součástí aktivit kraje musí být i podpora při vytváření podmínek pro získávání špičkových zahraničních odborníků k dlouhodobému působení na univerzitách v kraji.

Střední školství

Naším cílem je pokračovat ve zvyšování významu kraje z hlediska vzdělanostního potenciálu v rámci ČR. Důraz klademe především na zvyšování kvality škol a výuky. Z tohoto hlediska se zaměříme především na tyto konkrétní úkoly:

  • Budeme tlačit na vládu, aby navýšila objem financí určených školám na evropský standard, tj. min. 5 % HDP (dnes přibližně 3,6 %);
  • Dokončíme stabilizaci sítě středních škol v kraji společně se sociálními partnery a tím zefektivníme jejich provoz;
  • Díky spolupráci s podnikovou sférou a zaměstnavateli budeme schopni pružně reagovat na měnící se potřeby praxe a zvýšit uplatnitelnost absolventů na trhu práce;
  • Budeme pokračovat ve zkvalitnění podmínek pro výuku a vzdělání trvalým zlepšováním technického stavu nejen školních budov, ale i digitalizace škol a jejich vybavení moderními pomůckami a výukovými materiály.

V žádném případě nedopustíme zánik tradičních technických oborů – učňovských i studijních – které vychovávají kvalifikované odborníky pro průmysl našeho kraje. Ale naopak ve spolupráci s tradiční průmyslovou základnou budeme tyto obory podporovat formou workshopů či přímých exkurzí u zaměstnavatelů.

Tělovýchova a sport

Sport a pohybové aktivity se stanou nedílnou součástí rozpočtové struktury kraje. Navzdory finanční krizi navýšíme příspěvek na sport až na 2 % příjmů Moravskoslezského kraje ze sdílených daní (což je asi 80 milionů korun za rok). Klademe důraz na celoživotní pohybové aktivity s pozitivním účinkem a trvalým vlivem na zdravý životní styl.

Podporu zaměříme především do oblasti:

  • Práce s mládeží a výchovy sportovních talentů;
  • Sportu „pro všechny“ včetně handicapovaných sportovců;
  • Vrcholných sportovních akcí pořádaných na území kraje s mezinárodní účastí (např. Zlatá tretra, Fed cup, Davis cup);
  • Uspořádání MS v ledním hokeji v roce 2015 v Ostravě;
  • Činnosti tělovýchovných a sportovních organizací.

 

 

 

Zdravotnictví

Za absolutní prioritu krajské samosprávy považujeme zajištění dostupnosti kvalitních zdravotních služeb pro každého občana našeho kraje. Na tom budeme i nadále spolupracovat především se státem, který má v rukou prakticky všechny legislativní i exekutivní nástroje, včetně vlivu na zdravotní pojišťovny či stanovování výše úhrad vyhláškou ministerstva zdravotnictví. Přímé pravomoci kraje jsou bohužel zatím poměrně malé. Významnou úlohu plní jako zřizovatel vlastních nemocnic i zdravotnické záchranné služby. Ale i když je občany vnímán jako politický garant dostupnosti péče, jsou bohužel jeho přímé možnosti v této oblasti zatím omezené.

Za pravicových vlád v posledních letech dochází k postupné destrukci funkčního zdravotního systému a k postupnému omezování dostupnosti péče pro méně majetné spoluobčany, především pro značnou část seniorů, a to výrazným růstem finanční spoluúčasti pacientů (mimo jiné zavedením a stálým neodůvodněným navyšováním tzv. regulačních poplatků).

Nyní se k tomu přidává snaha o razantní redukci sítě nemocnic, což povede jednoznačně k omezení geografické dostupnosti nemocniční péče v některých oblastech kraje.

I ve zdravotnictví se bohužel projevují důsledky ekonomické krize, která je v ČR ještě zhoršována diletantskou hospodářskou politikou současné pravicové vlády. Považujeme za neomluvitelné, že růst DPH pro oblast zdravotnictví, který současná vláda prosadila, fakticky snížil již tak nízký podíl státních plateb do systému zdravotního pojištění. Toto rozhodnutí dnešní vládní koalice tak pomohlo destabilizovat systém financování zdravotní péče.

Náš kraj disponuje kvalitní sítí ambulantních lékařů (praktiků pro dospělé i děti a ambulantních specialistů). Na velmi dobré úrovni je zajištěna rovněž přednemocniční zdravotnická záchranná služba, která je vybavena moderní technikou. Jen do jejího vybavení Moravskoslezský kraj investoval v posledních 4 letech 70 milionů korun. I její provoz vyžaduje každoročně značné prostředky z krajského rozpočtu. V letošním roce ji podpoříme 376  miliony korun!

Do krajských nemocnic jsme za poslední 4 roky investovali nemalé prostředky, celkem takřka 800 milionů korun. Další investice jsme připravili z evropských fondů (mimo jiné rozsáhlá rekonstrukce a dostavba frýdeckomístecké nemocnice).

Zajistíme kvalitní a dostupnou zdravotní péči pro všechny občany našeho kraje ve všech jeho částech.

Nedopustíme rozsáhlou likvidaci značné části krajské nemocniční sítě, jak se o to pokouší zdravotní pojišťovny s podporou ministerstva zdravotnictví. Rozumnou racionalizaci krajské nemocniční sítě neodmítáme, nesmí však dojít k ohrožení dostupnosti péče.

Zajistíme, aby krajské nemocnice hospodařily vyrovnaně a byly ekonomicky stabilní a silné, což je záruka trvalé udržitelnosti dostupné a kvalitní péče pro naše občany. (I v období stále se zhoršujících podmínek ve zdravotnictví jsme prokázali, že naše krajské nemocnice ekonomicky řídit umíme!).

Budeme dále investovat do modernizace páteřní sítě krajských nemocnic, tak aby mohly poskytovat moderní a efektivní léčbu.

 

Zajistíme dostupnost rychlé zdravotnické pomoci na celém území kraje. Do stávajícího provozu i jeho dalšího rozvoje budeme trvale investovat.

Budeme spolupracovat se všemi ostatními zřizovateli i soukromými majiteli nemocnic v kraji a podporovat je, pokud to přinese zajištění kvalitní péče pro obyvatele kraje.

Ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami budeme usilovat o udržení efektivní sítě ambulantních lékařů v celém kraji, mj. i v hůře dostupnějších oblastech – ať už jde o praktické lékaře pro dospělé a děti či o ambulantní specialisty.

Budeme podporovat růst platů zdravotníků v kraji, a to především tlakem na ministerstvo zdravotnictví, aby zajistilo spravedlivý růst úhrad zdravotnickým zařízením. Tyto finance budeme chtít primárně věnovat právě na růst ohodnocení zdravotnických pracovníků.

Podpoříme další rozvoj „vlajkové lodi zdravotnictví v kraji“, Fakultní nemocnice Ostrava, a to i v souvislosti se zahájením činnosti lékařské fakulty. Za potřebnou považujeme např. dostavbu pavilonu pro matku a dítě s celokrajskou působností.

Samozřejmou podporu budou mít i programy primární a sekundární prevence závažných onemocnění.

Odmítáme omezování lázeňské a rehabilitační péče v regionu.

Podpoříme rozvoj kvalitní následné péče i kombinované péče zdravotní a sociální.

 

 

 

Sociální péče

Oblast sociálních služeb se týká života každého z nás. Nejen z tohoto důvodu se Moravskoslezský kraj musí problematikou sociálních služeb intenzivně zabývat a apelovat především na nutnost jejich poskytování v náležité kvalitě, vždy při citlivém respektování lidských práv a svobod občanů.

Na poli sociálních služeb pracuje v Moravskoslezském kraji celá rozmanitá škála organizací, sdružení, spolků a dalších občanských a profesních sdružení. Jejich cílovou skupinou jsou zejména rodiny, svobodné matky, senioři, zdravotně postižení spoluobčané, děti, lidé bez přístřeší, příslušníci menšin a další.

Zaměření Moravskoslezského kraje a priority pro období 2012-2016

Moravskoslezský kraj je k 1. 1. 2012 zřizovatelem 24 příspěvkových organizací v odvětví sociálních věcí. Prioritně se zaměřuje na humanizaci a transformaci pobytových sociálních služeb s cílem zvyšovat kvalitu péče poskytované seniorům a lidem se zdravotním postižením. Humanizace domovů pro seniory spočívá především ve zkvalitňování ubytovacího standardu v nich (rušení vícelůžkových pokojů). Proces transformace sociálních služeb je zaměřen na změnu ústavní služby na službu poskytovanou u lidí se zdravotním postižením v jejich běžném prostředí.

Rozvoj sociálních služeb se v budoucnu musí řídit principem efektivity, hospodárnosti, udržitelnosti a potřebnosti. Jednou z hlavních priorit Moravskoslezského kraje v následujícím období proto bude zachování stability a udržitelnosti efektivně vzájemně propojené sítě sociálních služeb, která poskytuje všechny potřebné druhy a formy sociální pomoci. Bude revidována potřebnost a funkčnost všech registrovaných sociálních služeb v kraji a bude uskutečněn důsledný průzkum potřeby nových služeb. Potřebnost sociálních služeb musí být deklarována jak obcemi, v nichž jsou či budou dané služby poskytovány, tak obcemi, jejichž občané tyto služby využívají či budou využívat (působnost služby přesahuje místo poskytování sociální služby). Prioritou bude upřednostnění terénních a intervenčních služeb před službami pobytovými, podpora plánování sociálních služeb na úrovni obcí a v neposlední řadě podpora zavádění standardů kvality sociálních služeb.

Našimi prioritami proto jsou:

  • Trvale udržitelný rozvoj sociálních služeb;
  • Zvyšování kvality sociálních služeb, spravedlivé rozdělování podpory jejich poskytovatelům;
  • Začleňování seniorů a zdravotně postižených osob do reálného života;
  • Vytvoření sítě poskytovaných služeb, podpora spolupráce poskytovatelů, podpora nestátních neziskových organizací a jejich obecně prospěšné činnosti;
  • Nastavení funkčního a transparentního systému financování potřebných a kvalitních sociálních služeb;
  • Rozvoj alternativních a návazných služeb v procesu transformace (chráněné bydlení, podpora samostatného bydlení, sociální rehabilitace, sociálně terapeutické dílny, osobní asistence);
  • Preventivní politika – protidrogová prevence, prevence kriminality;
  • Komunikace s obcemi o postupném přebírání veřejného závazku za určité druhy služeb – domovy seniorů;
  • Získávání finančních prostředků ze zdrojů Evropské unie prostřednictvím projektů podávaných Moravskoslezským krajem či vytvářením projektových partnerství.

 

 

 

Cestovní ruch a kultura

Rozvoj cestovního ruchu je spjat nejenom s krásou naší přírody, ale i s kulturním dědictvím, které se nachází na území našeho kraje. Je pro nás velkou výzvou nejen návštěvníkům ukázat rozmanitost našeho kraje, ale docílit také toho, aby se k nám rádi vraceli. Za tím účelem realizujeme řadu marketingových aktivit a projektů, kterými spoluvytváříme finanční, koncepční a legislativní předpoklady pro rozvoj kultury a turismu v kraji.

Kulturní dědictví, které se nachází na území Moravskoslezského kraje, patří k základním faktorům utvářejícím jeho identitu. Skrze movité i nemovité památky vytvářené po generace až do současnosti se k našim nástupcům přenášejí nejen materiální, ale také duchovní hodnoty. Péče o kulturní dědictví náleží k významným úkolům Moravskoslezského kraje a patří mezi jeho priority.

Moravskoslezský kraj je zřizovatelem sedmi příspěvkových organizací z oblasti kultury: pěti muzeí, která se svými pobočkami tvoří základ muzejní sítě v kraji, Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě, jež patří k největším knihovnám v České republice, a Těšínského divadla Český Těšín, jediného divadla v České republice s dvojjazyčnou divadelní scénou.

Naše priority jsou:

  • Zachování a obnova památkového fondu na území Moravskoslezského kraje;
  • Využití potenciálu industriálního dědictví;
  • Zkvalitnění podmínek pro zajištění správy a ochrany muzejních sbírek ve vlastnictví kraje;
  • Účinnější prezentace kulturního dědictví s mezinárodním přesahem a prezentace regionálních umělců – malířů, fotografů, řezbářů atd. na celostátních a mezinárodních výstavách;
  • Rozvoj aktivit volného času s důrazem na rozvoj mezinárodní kulturní spolupráce;
  • Podpora lidové kultury, lidových tradic a lidové architektury;
  • Finanční podpora městských památkových rezervací v kraji;
  • Aktivnější využití významných památek ve vlastnictví kraje z hlediska cestovního ruchu, zvyšování obecného povědomí o významných osobnostech kraje z oblasti kultury, umění;
  • Propagace kulturního dění formou projektu Moravskoslezský kraj fandí kultuře.

 

Bezpečnost a veřejná správa

Zvýšit bezpečnost obyvatel a citelně zlepšit ochranu jejich životů, zdraví i majetku, to je náš prioritní cíl v oblasti bezpečnosti. Oblastí, která nesmí zůstat opomenuta, je i zkvalitnění výkonu veřejné správy.

K naplnění těchto záměrů:

  • Budeme systematicky, aktivně a koncepčně spolupracovat s Policií České republiky a s městskými a obecními policiemi;
  • Budeme pokračovat v pomoci při vybavování profesionálních i dobrovolných jednotek hasičů v kraji moderní a výkonnou technikou. S plnou podporou mohou počítat všechny složky Integrovaného záchranného systému;
  • Zaměříme se na bezpečnost ve školních areálech a veřejných budovách;
  • Budeme občany maximálně otevřeně informovat o důležitých problémech kraje ve snaze je aktivně zapojit do rozhodovacích procesů;
  • Administrativní aparát krajského úřadu musí být složen z odborně zdatných, veřejnosti vstřícných a korektních úředníků;
  • V činnosti krajského úřadu požadujeme vysokou míru profesionálního přístupu při řešení každodenních potřeb měst, obcí, občanů i organizací bez politického ovlivňování výkonu státní správy, profesionální přístup při vytváření podmínek pro rozhodování samosprávných orgánů a pro činnost jednotlivých zastupitelů;
  • Podporujeme modernizaci veřejné správy, především zajištění dostatečné nabídky on-line veřejných služeb podporou zjednodušení a zefektivnění elektronické komunikace občanů a podnikatelů s veřejnou správou.
Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.